Projekt Samorost

Mycelium, neboli podhoubí, je ta část houby, která zůstává skrytá ve svém substrátu. Zde si žije svůj vlastní život, šíří se a svými vlákny, tzv. hyfy, pojí a zceluje jednotlivé části svého prostředí. Je to systém propletených vláken hub, které prorůstají půdu v sítích dlouhých až v řádech desítek kilometrů. Mycelium si můžeme představit jako kořeny rostliny, ovšem s tím rozdílem, že kořeny mají v jednom krychlovém centimetru půdy jen pár centimetrů vláken, kdežto mycelium desítky i stovky metrů.

Roste a rozšiřuje se ve svém prostředí, hledá jakékoli místečko svého substrátu, ze kterého by mohlo čerpat energii, které by mohlo nějak využít. Spojuje tak jednotlivé části dohromady a vytváří pevné útvary. Funguje jako přírodní lepidlo.

Vlastnosti mycelia

Mycelium má jednu zásadní úžasnou vlastnost. Když ho rozdrtíte a vložíte do formy, zůstává živé. Z jednotlivých částí vystrčí své hyfy, které se podívají okolo sebe a napojí se na vedlejší hyfy. Vzájemně se poznají, tvoří totiž jeden organismus. Mycelium tedy opět sroste dohromady a vytvoří tak objekt ve tvaru určeném danou formou. Následným vysušením, resp. zahřátím, jej umrtvíte a zastavíte jeho další růst. Získáte tak hotový produkt připravený na další opracování (impregnace, barvení) a využití. My se chceme zaměřit na využití tohoto materiálu ve stavitelství díky jeho vlastnostem, jako jsou například pevnost nebo skvělé izolační vlastnosti.

Z této přírodní hmoty, kterou nejprve necháváme žít, růst a sílit, pak ji rozdrtíme a určíme jí konkrétní tvar, můžeme vyrobit vlastně cokoli. Není nereálné využít jej také jako ekologickou alternativu ve stavitelství. A takový výzkum chceme nyní podpořit, a získat tak jasnější kontury a poznatky o tom, jak by mycelium mohlo být ve stavitelství využito.

Čeká nás dlouhá cesta, spousty testů a zkoušek, nápadů, úspěchů i kroků vedle. Ale tak to má být a s tím vším do nového projektu vstupujeme. Sledujte nás a držte nám palce!

Pro využiti ve stavebnictví je potřeba materiál odborně laboratorně otestovat v oblastech, které jsou pro tento
obor zásadní. Proto jsme během léta 2023 podrobili mykokompozit potřebným zkouškám.

Mykokompozit je materiál, který vzniká spojením podhoubí (mycelia) a rostlinného odpadu. Podhoubí má schopnost prorůstat materiálem a vytvářet pevnou síť vláken, která funguje jako přírodní pojivo.

1. Výchozí surovina

Základem je odpadní materiál s obsahem celulózy, například piliny, sláma nebo zbytky papíru. Tyto suroviny se běžně považují za odpad, ale v tomto procesu získávají nové využití.

2. Příprava substrátu

Rostlinný materiál se smíchá s vodou a doplní o potřebné látky, aby vzniklo prostředí vhodné pro růst podhoubí.

3. Sterilizace

Směs se sterilizuje, tedy zbaví nežádoucích mikroorganismů. Díky tomu má mycelium kontrolované podmínky pro růst.

4. Očkování myceliem

Do připraveného substrátu se přidá mycelium vybraného druhu houby. To se začne postupně šířit a prorůstat celým objemem materiálu.

5. Formování

Směs se vloží do formy požadovaného tvaru – může jít o desku, blok, nebo složitější tvar.

6. Prorůstání

V této fázi podhoubí vytváří hustou síť vláken, která materiál zpevňuje. Zároveň získá tvar podle toho, v jaké formě je.

7. Zastavení růstu

Jakmile materiál dostatečně proroste myceliem, zpevní se. Vyndá se z formy a další jeho růst se zastaví sušením. Tím se mycelium deaktivuje a vznikne hotový, stabilní materiál (mykokompozit). Vysušené mycelium už není možné zpětně aktivovat (nezačne znova růst).

8. Další opracování

Výsledný mykokompozit lze řezat, brousit, povrchově upravovat nebo kombinovat s dalšími materiály, výborně si rozumí např. se dřevem.

9. Použití a konec životnosti

Po skončení své životnosti je mykokompozit biologicky rozložitelný a lze jej kompostovat. Zároveň může sloužit jako vstupní materiál pro výrobu dalších mykokompozitních výrobků, takže se do procesu může znovu vracet a dál využívat.